Martin Michálek Martin Michálek  – 3. 1. 2023

To, co Media Queries dělají pro celou stránku, my většinou potřebujeme jen pro její část, pro konkrétní komponentu. A právě to nám snad brzy poskytnou Container Queries.

Media Queries, tedy dotazy na média (@media), poskytují metodu dotazování na parametry zařízení, ve kterém se zobrazuje celý dokument. S jejich pomocí se ptáme na rozměry zobrazení v okně prohlížeče nebo uživatelské preference.

Container Queries, dotazy na kontejner (@container), umožňují testovat parametry jednotlivých prvků v dokumentu. S jejich pomocí se ptáme na rozměry nebo vypočtené styly.

Skeptik by se mě na tomto místě zeptal, jaký to má háček. Ano, má to háček. Ale jen malinký. Container Queries zatím nepodporuje Firefox, ale brzy s tím začne – odhadem v únoru 2023.

Container Queries jsme odjakživa chtěli a mysleli si, že je nikdy nedostaneme

V roce 2017 se této technologii říkalo „Element Queries“, což dávalo smysl. Šlo o dotazy na rozměrové parametry konkrétního prvku stránky, konkrétního elementu. Lidé přemýšleli, jak tuto technologii dostat do prohlížečů, a já k tomu napsal:

Je to věc, kterou ve webdesignu opravdu hodně chci. A věřte mi, že vy taky.

Pořád si to myslím, ale tehdy to tak jednoduché nebylo:

Zatím je Element Queries možné jen emulovat javascriptovými knihovnami. A bohužel není jisté, že se standardu, natož nějaké nativní implementace v dohledné době dočkáme.

Proč to tehdy vypadalo, že tahle technologie se do prohlížečů nedostane? Lidé ze standardizační organizace W3C tehdy nad Container Queries přemýšleli a zdálo se jim, že je to špatně implementovatelné v prohlížečích.

Pak debata na mnoho let utichla a zůstalo jen u javascriptových knihoven, které problém sice vyřešit uměly, ale z pohledu rychlosti vykreslení nikdy nebyly hodné doporučení.

Pokud by vás to jako exkurze do minulosti zajímalo, zde je ten můj článek: vrdl.in/eq.

Ale zpět k současnosti.

Jen odbočím. Máte raději video? Podívejte se na moji přednášku „Container Queries: krátká přednáška o velké věci“.

YouTube: youtu.be/vXaeIlXLCUY

Implementace Container Queries z roku 2020

S novým návrhem přišla v prosinci 2020 Miriam Suzanne. Její příspěvek ale byl jen jakýmsi vrcholem pyramidy postaveným na letité práci mnoha dalších.

Tento návrh se skládá ze dvou kroků. První je definování kontejneru, což se v aktuální verzi specifikace udělá takto:

.container {
  container-type: inline-size;
}

Hodnota inline-size říká, že půjde o kontejner s rozvržením na řádkové (inline) ose, tedy v případě evropských jazyků vodorovně.

Filozofie zápisu inline (a případně block) vychází z takzvaných logických hodnot a proměnných v CSS. Celé Container Queries pak staví na takzvaném „containmentu“ v CSS. To je způsob jak během vykreslování stránky izolovat její část od zbytku. Prohlížeči pak stačí počítat s překreslováním malé části stránky.

Druhý krok je samotný dotaz na kontejner, tedy Container Query:

@container (min-width: 30em) {
  /* … */
}

Tohle je asi zřejmé. Pokud bude šířka rodičovského prvku alespoň 30em (což je v obvyklých případech 480 pixelů), aplikují se pravidla uvnitř.

A teď už prakticky, na příkladech.

Příklad: naše komponenta v Container Queries

Pojďme si to poskládat dohromady na konkrétním příkladu „Media Objectu“. Jde to velmi často používanou komponentu s obrázkem a textem.

HTML:

<div class="container">
  <div class="item">
    <div class="item-image">
      <a href="#"><img src="image.webp" alt="…" width="300" height="300"></a>
    </div>
    <div class="item-text">
      <h2 class="item-heading">
        <a href="#">Nezůstane…</a>
      </h2>  
      <p class="item-perex">
         David franků…
      </p>
    </div>
  </div>

</div>

CSS:

.container {
  container-type: inline-size;
}

@container (min-width: 300px) {
  .item {
    display: flex;
  }  

  .item-image {
    flex: 1;
  }

  .item-text {
    flex: 2;
  }
}  

Rodičovskému prvku (.container) nejprve nastavíme kontejner pro šířku (inline-size). V dotazu @container pak máme dotaz na šířku prvku .container.

Zde už řešení netrpí problémy, které by způsobovaly Media Queries. Při nastavování hodnoty bodu zlomu (300px) se můžeme soustředit na samotný obsah. Ne na celou stránku nebo na vnější či vnitřní okraje kolem komponenty.

Prostě se zaměříme jen na danou komponentu a podmínky připravíme přímo pro ni.

Příklad: více komponent v jedné stránce

Ještě více Container Queries oceníme v případě, že layout stránky obsahuje více stejných komponent vedle sebe.

Zde bychom už byli bez Container Queries namydlení. První možností řešení by bylo složitě nastavovat Media Queries pro různé případy výskytu komponenty ve stránce. Další možností, která by se nabízela, by bylo obejít se úplně bez dotazů. To ale nechceme.

V druhém demu jsou naše dvě komponenty vloženy vedle sebe pomocí následujícího layoutu.

HTML:

<div class="page">  
  <div class="container">
    <!-- Jeden výskyt komponenty -->  
  </div>      
  <div class="container">
    <!-- Druhý výskyt stejné komponenty -->  
  </div>  
</div>

CSS:

.page {
  display: grid;
  grid-template-columns: 1fr 1fr;
  gap: 1em;
}

Pomocí display:grid, vlastnosti grid-template-columnsgap definujeme dvousloupcovou mřížku s mezerou mezi sloupci o šířce 1em.

Příklad: pojmenované kontejnery

Rozšiřme nyní předchozí demo se dvěma kontejnery pro jednu komponentu. Nová podmínka je, že první i druhý kontejner budou mít trošku jiný layout. Konkrétně chceme, aby se rozvržení zalomilo na jiném bodu zlomu.

Svoje kontejnery si pojmenujeme dvěma třídami, první bude container--one a druhá container--two:

<div class="page">  
  <div class="container container--one">
    <!-- Jedna instance komponenty -->  
  </div>      
  <div class="container container--two">
    <!-- Druhá instance komponenty -->  
  </div>  
</div>

Jméno kontejneru můžeme definovat buď pomocí vlastnosti container-name (viz dále) nebo pomocí zkratky container:

.container--one {
  container: layout-one / inline-size;
}

.container--two {
  container: layout-two / inline-size;
}

Zápisem container:layout-one/inline-size říkáme: Vytvářím kontejner pojmenovaný layout-one, který je definovaný jako měnící šířku (inline-size).

Nyní mohu přímo v Container Queries definovat různé podmínky pro oba prvky. Mohl jsem změnit rozvržení, ale vystačil jsem si se změnou bodu zlomu:

@container layout-one (inline-size > 300px) {
  /* Rozvržení… */  
}  

@container layout-two (inline-size > 400px) {
  /* Jiné rozvržení… */
}  

Upravil jsem zde ještě jednu věc. V dotazu jsem namísto tradičního (min-width: 300px) použil (inline-size > 300px). Dělá to to samé, ale je to obecnější a pro někoho možná i matematicky elegantnější zápis.

Nejlépe si to opět vyzkoušejte na živé verzi kódu.

Referenční příručka k vlastnostem

Přesuňme se nyní od konkrétních příkladů k vlastnostem, se kterými se pojí specifikace Container Queries.

Vlastnost container-type

Vlastnost container-type definuje prvek jako kontejner do dotazy Container Queries.

Hodnota Co dělá?
size Zřizuje kontejner pro dotazy na velikost po obou osách (řádkové i blokové).
inline-size Zakládá kontejner pro dotazy na velikost po inline (řádkové) ose kontejneru.
normal Prvek není kontejnerem pro dotazy na velikost kontejneru. (Výchozí hodnota.)

Zajímavé na hodnotě normal je, že se prvku sice nemůžete dotazovat na velikost, ale zůstává kontejnerem pro dotazy na styl. To obstarávají takzvané Style Queries. Jednou o nich něco napíšu, jsou velmi zajímavé, ale zatím nemají podporu v prohlížečích.

Ve výchozím nastavení jsou všechny prvky kontejnerem pro účely Style Queries. Kontejnery pro Style Queries lze přetvořit v kontejnery pro Container Queries zadáním typu kontejneru pomocí vlastnosti container-type (nebo container).

Vlastnost container-name

Pomocí container-name určíme seznam názvů kontejnerů. Ty mohou být použity pravidly @container k filtrování, na které kontejnery se mají zaměřit.

Hodnota Co dělá?
none Kontejner nemá žádné jméno.
<n> Kontejner má jméno <n>.

Zkratka container

Zkratka container definuje hodnoty pro container-namecontainer-type.

.container {
  container: my-component / size;
}

.container-2 {
  container: another-component / inline-size;
}

V případě uvedení jen jedné hodnoty se počítá s container-name:

.container {
  container: my-component;
}

Vlastnost container-type pak má výchozí hodnotu normal.

Pravidlo @container

Pravidlo @container uvozuje Container Query. Máme několik možností, jak Container Query definovat.

Nejprve jednoduše:

@container my-component (inline-size > 30em) {
  /* … */
}

Dále také kombinací více podmínek, ve kterých je možné používat logické operátory and, or nebo not:

@container my-component (inline-size > 30em) and (block-size > 10em) {
  /* … */
}

Vlastnosti, na které je možné se dotazovat, jsou následující:

  • Šířka: width.
  • Výška: height.
  • Řádková velikost: inline-size.
  • Velikost bloku: block-size.
  • Poměr stran: aspect-ratio.
  • Orientace: orientation.
  • Styly: funkce style() (zatím není podporováno).

V jednom dotazu na kontejner sice nelze zadat dotaz na více pojmenovaných kontejnerů, ale lze toho dosáhnout vnořením více dotazů:

@container my-component (inline-size > 30em) {
  @container another-component (inline-size > 10em) {
    /* … */
  }
}

Dobře, ale jak je to tedy s podporou v prohlížečích a praktickou využitelností Container Queries?

Podpora v prohlížečích

Na Container Queries se těším jako malý Jarda, a tak po očku vývoj už léta sleduji.

Od zkušební implementace v Chrome v roce 2021 uběhl nějaký čas, během kterého autoři rychle reagovali na měnící se specifikaci.

Od Chrome verze 106 (z října 2022) je podpora dotazů na kontejner v nejrozšířenějším prohlížeči úplně plnohodnotná.

A co další prohlížeče?

  • Safari se v poslední době probralo a plná implementace Container Queries dorazila už v září 2022, konkrétně do verze 16.0. vrdl.in/cqsaf
  • Edge od Microsoftu je na tom s podporou aktuálně stejně jako Chrome. Od října 2022 to je bezva. Klíčenku posíláme do Redmondu.
  • I v nejméně rozšířeném prohlížeči, ve Firefoxu, se podpora připravuje. Dorazí do Firefoxu 108, což je v době psaní už příští verze. Těšit se můžeme už v lednu nebo únoru 2023. Aktuálně můžete Container Queries zkoušet ve verzi Nightly.

Jako vždy platí – sledujte CanIUse.com.

Možná náhradní řešení

Aktuálně tedy čekáme na podporu ze strany Firefoxu. Znamená to, že v takové chvíli tuto skvělou věc použít ještě nemůžete?

Záleží na situaci, ale je nutné si i zde zopakovat základní mantru webových technologií. Pomocí postupného vylepšování (Progressive Enhancement) bude možné dodat lepší řešení podporujícím prohlížečům a to horší těm nepodporujícím.

Ale přemýšlejme i nad možností, že bychom postupné vylepšení nezvolili. Například v případě nepodpory ze strany Safari by naše komponenta v tomto prohlížeči vypadala následovně.

Na mobilu nemusí vadit, že podmínku @container prohlížeč neumí. Tam layout často nepotřebujeme. Na větších obrazovkách dostane uživatel jiný vzhled komponenty. Vadí to? Nemusí.

Osobně bych přemýšlel, jak moc odlišný uživatelský prožitek zde lidé dostávají a kolika z nich se to dotkne.

Rozhodování, zda se vám vyplatí dělat náhradní řešení nebo zda vůbec Container Queries použít, je už na vás, milí čtenáři.

Polyfill neurazí

Samozřejmě se i pro Container Queries se objevily polyfilly, čili javascriptové emulace dané vlastnosti. Za běžných okolností bych vás z důvodu pomalé rychlosti takových řešení od využívání odrazoval.

Jenže v tomto případě jde o rozchození vlastnosti ve Firefoxu, prohlížeči, který využívá pár procent uživatelů. Zase tak strašně moc proti tomu tedy protestovat nebudu. Obzvlášť v případech, kdy jej použijete pro obsah mimo první zobrazenou obrazovku. vrdl.in/cqpol

Něco pro alternativce: krkavčí technika

Pro pořádek ještě zmíním, že existují pokusy dosáhnout funkce Container Queries za pomoci přiohnutí už existujících vlastností.

Vezměme například „The Raven Technique“ popsanou Mathiasem Hülsbuschem na CSS-Tricks v roce 2020. Její výhodou je podpora ve všech moderních prohlížečích.

Na závěr ještě přidávám odkaz na aktuální verzi specifikace „CSS Containment Module Level 3“. vrdl.in/46rac