Grafický designér navrhuje firemní identitu, reklamní plochy, obaly, aplikace nebo (chvíle napětí!) weby.
Pojďme se o této části návrhu webu pobavit alespoň v nejzákladnějších obrysech. Otevřeme si k tomu například aktuální web jednoho z nejzkušenějších českých webových grafických designérů, Jiřího Tvrdka.
Web Jiřího Tvrdka. Je vlastně děsně jednoduchý. Ale díky kvalitě jednotlivých prostředků velmi účinný. tvrdek.cz
Prostředky, které Jiří použil k sestavení kompozice, nejsou nijak složité:
- Styl vzhledu
Grafický styl, jakým jsou vyvedeny prvky stránky. V době psaní ještě stále letí minimalistický „flat“ styl, pokud byste potřebovali příklad. - Barvy
Dobře vybrané barvy nebo jejich kombinace chytí toho správného uživatele za srdce. - Typografie
Písmo a jeho kombinace jsou jedním ze základních stavebních kamenů vizuálního výrazu. - Multimédia
Fotky, ilustrace, videa nebo třeba koláčové grafy, když chcete. - Rozvržení
Layout jak celé stránky, tak rozmístění prvků v rámci jednotlivých komponent.
Kromě této základní čtyřky mají designéři k dispozici další prostředky. Například interakce a animace. Ty na obrázku nevidíte a v některých případech je grafičtí designéři ani nenavrhují. Může to být práce specializovaného interakčního designéra nebo prostě frontend kodéra.
Je asi jasné, že velmi záleží na kvalitě každé z těchto čtyř komponent. Takže dobře navržený web s nekvalitními fotografiemi prostě fungovat nebude, čehož jsme každý den nešťastnými svědky. Každý ze čtyř prostředků, snad kromě layoutu, podléhá módě. Ale to, jak dohromady fungují, by nemělo být výsledkem grafikova aktuálního rozpoložení pod vlivem módy a měkkých drog. Ty jsou povoleny, ale i tak by grafika měla být důsledkem promyšleného procesu.
Grafika se může líbit, ale musí sloužit!
Jeden z nejčastějších omylů webdesignérů a jejich klientů. Musím to zopakovat i já. Cílem webové grafiky není líbivost nebo podbízivost. Grafika má sloužit účelu, pro který web tvoříme.
Barvy, použitá písma, styl fotografií nebo rozvržení vyvolávají ve čtenáři nějaký pocit. Nesmí to být náhodný pocit nebo dobrý pocit u špatných lidí, jako je grafik nebo klient. Pokud se klientovi web líbí, je to fajn. Když ale neplní potřeby cílové skupiny, je to průšvih.
Jak to zjistit? Předám tady slovo Janu Řezáčovi, přednímu UX konzultantovi:
Názory se nepočítají. Jak tedy přistoupit k designu objektivně? Víte, jak má váš design působit na návštěvníky. A to můžete otestovat.
Jan to na svém webu rozebírá spolu s dalšími častými chybami při návrhu a posuzování grafiky. Pro rychlé posouzení grafiky doporučuje pětisekundový nebo kartičkový test. houseofrezac.com/grafika
Grafik versus designér
Takže už všichni víme, že barvy, fonty a tlačítka nemají být jen hezké, ale také účel plnící. Proto považuji za dobré zmínit rozdíl mezi často splývajícími pojmy „grafik“ a „designér“.
Hezky to popsal Otto Bohuš:
Grafik navrhuje tiskoviny, sází brožury, maluje ikonky… Prostě dělá grafiku. To je v naprostém pořádku. Práci spousty grafiků jen tiše obdivuji. Vy (zadavatelé) ale hledáte webového designéra.
Více v jeho článku „Co by měl každý vědět o tom, jak se dělá web: 2. díl“. ottocopy.cz/jak-udelat-web
Zkrátka každý dobrý webový grafik je zároveň designér, protože nedělá jen „hezké věci“, ale snaží se vyřešit nějaký klientův problém.
Bylo to moc stručné, já vím. Zájemce o hlubší průzkum vizuálního designu bych asi v dalším kroku poslal do kapitol o typografii, barvách a layoutu online knihy „Designing for the Web“ od Marka Boultona. designingfortheweb.co.uk