Kapitánem je každý, kdo něco vede. Projekt, tým, produkt nebo firmu.
Roky se sžívám s vedením týmů. Pochopit tu roli, naučit se ji.
Byl jsem 25 let na volné noze, sám sobě pánem. Přechod do vedení je proto docela bolestivý. Ale zároveň je to velká zábava a příležitost hodně se toho naučit.
Pro nás samouky fungují při učení různé příměry. Ale občas si je musíme přiohnout.
Vezměme třeba kapitána lodi. Kapitán určuje, kam to celé pluje. Musí znát každého člena posádky, jeho klady a zápory. Sehnat na cestu prachy, cestou nějaké vydělat a nakonec skončit v plusu. Musí znát technický stav lodi. A tak dále… Nuda. Tohle pro vás nebude nic nového.
Kapitán se usilovně snaží celou tu věc pochopit. Jenže je krátkozraký.
Krátkozraký a dezorientovaný kapitán
Myslím, že zajímavější je dívat se na začínajícího kapitána jako na silně krátkozrakého a dezorientovaného.
Na začátku kapitán ani neví, že má loď. Jen ví, že něco řídí.
Následně pochopí, že řídí loď, ale neví, jakým způsobem ta loď vlastně pluje.
Kapitán zpočátku nevidí, že to modré kolem je moře. A to moře obsahuje nástrahy. Ale také místa, kudy loď propluje snadněji.
Časem toho kapitán spoustu vidí, ale nevidí, že loď obsahuje větší nebo i menší díry. Větší díry někdo vidí a řekne mu o nich, pokud to takhle kapitán nastavil.
Menší díry často nikdo nevidí a krátkozraký kapitán si je musí umět najít. Jinak mu jde loď pomalu ke dnu.
Může tohle kapitána někdo naučit?
Mohli bychom pokračovat. Aby kapitán mohl efektivně udávat směr, musí poznat to, co vlastně vede.
A teď to klíčové. Vše z uvedeného může kapitánovi někdo ukázat. Jiný kapitán nebo škola pro kapitány. Je ale otázka, jak moc toto vzdělávání funguje v situaci, kdy každá loď, každá posádka a každé moře fungují trochu jinak. Lepší je, když se kapitán rychle učí na základě toho, co se děje na jeho lodi.
Je to bolestivý proces. Ale věřím, že vede ke kapitánovi, který sice zůstává krátkozraký, ale zároveň zvědavý a obezřetný.
Baví mě učit se hledat díry, nezakopávat a nevypadnout z lodi.