Tentokrát budu trochu osobnější, dovolíte? Slyšte vyprávění o slepých cestách při podnikání na volné noze.

A – nebojte se – vážně nerecykluji rok starý článek. Jen mě prostě na hodnocení přesdržek roku přijde roční odstup tak akorát.

Tohle navíc bude článek plný failů, takže garantuji zábavu.

Dozvíte se, do čeho všeho jsem se v roce 2016 pustil. Že většina z toho nefungovala – zbytečná rozšíření blogu, zbabraná „expanze“ do angličtiny, podcast s pochybnou návratností…

Ale našel jsem i pár věcí, která zafungovaly skvěle.

Méně školení, více blogu

Tak zněl jeden z hlavních cílů, které jsem si stanovil pro rok 2016. Moje příjmy stojí na třech nohách: poradenství, školení a přímé příjmy z blogu, kam počítám i e-booky.

Vzhůru dolů je pro mě ale alfa a omega veškerého profesního pachtění, takže jsem se rozhodl, že budu posilovat příjmy přímo z něj. Omezím školení a trochu i poradenství.

Školím rád, dlouho to byla moje hlavní obživa, ale nerad to přeháním. Bo rodina. Jeden školící den dost rozbourá v posledních letech dost napnutý rodinný plán. Časovou neflexibilitou se vyznačuje nejen samotný školící den, ale taky práce spojená s přípravou a další s uzavřením školení, vyhodnocením a tak dále. Fixní hodiny, které musíte udělat. I když zrovna máte nápad na skvělý článek, děcka onemocní nebo napadne sníh a chtěli byste sáňkovat.

Přemýšlel jsem tedy jak nastartovat blog tak, aby získal další návštěvnost a posílil přímé zdroje příjmů. No a v roce 2016 jsem se do toho pustil ve velkém stylu:

  1. Dal si předsevzetí více psát
  2. Spustil jsem aplikaci „Webařův checklist“
  3. Otevřel sekci pracovní inzerce – Vzhůru do práce
  4. Nabídl jsem možnost inzerce na blogu
  5. S externistou začal pravidelně vydávat newsletter
  6. Nastartoval jsem anglickou verzi blogu – CSS Mine – a prodával anglickou verzi e-booku
  7. Jako podporu pro CSS Mine jsem nabídl článek pro Smashing Magazine
  8. Začal jsem natáčet krátká videa
  9. Zval jsem hosty do podcastu
  10. Začal připravovat další e-book: Vzhůru do (responzivního) webdesignu

Kolik z těch desíti věcí se povedlo? Jen tři.

Vlastně hlavně proto, že jsem toho začal dělat tolik najednou. A někdy i proto, že jsem zpackal úvodní analýzu. Ale pojďme to projít do detailů.

1) Předsevzetí více psát

Tohle kupodivu nemůžeme rovnou odepsat jako každé další předsevzetí. V roce 2016 jsem napsal přes 60 článků pro blog, rozepsal další e-book a udělal další obsah pomocí podcastů, na sociálních sítích atd.

Navíc se mi psaní povedlo dostat do každodenního rituálu. Když se koukám na štítek „obsah“ v Toggl, v roce 2016 jsem do něj dostal kolem 200 hodin, loni už ke 300 hodinám.

Hlavně díky zavedení dopoledních nerušených bloků pro hlubokou práci.

Takže tohle byl sukces.

2) Spustil jsem aplikaci „Webařův checklist“. A nic z ní neměl

Fail. Ale pochlubím se, jasně.

Checklist má totiž kromě textové verze i aplikaci, ve které si můžete vytvářet checklist pro jednotlivé weby. Apka si pak pamatuje průběh prací.

Do apky jsem investoval čas a peníze proto, aby nalákala další návštěvníky a prodloužila čas, který na Vzhůru dolů tráví. Na celkovém počtu zobrazení stránek se ale obě verze podílejí asi jen ze tří procent. Apka je prostě až moc triviální. Není tam výrazná přidaná hodnota k textové verzi.

Takže fail. Zřejmě budu dále rozvíjet jen textovou verzi.

3) Spustil jsem sekci pracovní inzerce – Vzhůru do práce. A je skoro k ničemu

Úplně ze stejného důvodu selhává sekce pro pracovní inzerci. Moje verze má prostě pro návštěvníka hodně nízkou přidanou hodnotu oproti existujícím webům typu StartupJobs.cz nebo Jobs.cz.

Ano, má sice chytřejší třídení pracovních pozic a pro určité typy vývojářů je přehlednější, ale to je málo. V roce 2016 se na zobrazení stránek podílela 5,6 procenty, v roce 2017 už jen 3,3 %.

Pro mě nejhorší investice roku 2016. Ale přivedla mě k věci, která je naopak zajímavá - inzerce na blogu.

4) Otevřel jsem možnost inzerce na blogu

Placená pracovní inzerce přinesla spolupráci se zajímavými inzerenty – s Heurekou, Etneterou, SUPERKODERS a dalšími.

V celkových příjmech to sice nehraje tak zásadní roli, ale umožňuje mi to s čistým svědomím sednout ke klávesnici a napsat dva nebo tři články, které jsou přímo zaplacené z inzerce, tedy z toho, že na blog chodíte a trochu inzerce snesete. Za což děkuju!

Tuhle aktivitu budu přiměřeně dále rozvíjet, ale určitě nečekám, že se z ní stane podstata věci.

5) S externistou jsem začal pravidelně vydávat newsletter. A pak to zase ukončil

S Martinem Pešoutem jsme začali jednou měsíčně vydávat pod značkou Vzhůru dolů newslettery, ale asi tak po roce to vzdali. Počet odebíratelů se mi nepovedlo dostat do rozumných čísel (aktuálně je jich asi 550). Z průzkumu a čísel z Mailchimpu navíc vyšlo, že webaři newslettery zase tak moc neprožívají.

Spolupráce s Martinem Pešoutem byla ale skvělá. Martin má podobné vidění frontendu, umí psát a sleduje trendy. Doufám, že se mi ho podaří zapojit do nějaké výdělečnější aktivity.

6) Nastartoval jsem anglickou verzi blogu – CSS Mine. A (ne)prodával anglickou verzi e-booku

„Mám úspěšný blog a e-book v češtině. Přeložím ho do angličtiny a znásobím svoje příjmy.“

Taky už vás někdy tohle napadlo? Je to naprostý bullshit, vymažte ho z hlavy.

Realita: CSS Mine má oproti Vzhůru dolů ani ne desetinový počet ročních návštěv (15 tisíc oproti 160 tisícům). Anglických e-booků se ke dnešku prodalo 31, což je oproti cca tisícovce české verze Vzhůru do CSS3 spíše dělení než násobení příjmů.

Proč? Protože přeložit nestačí. Protože konkurence v obsahu pro webové vývojáře je ohromná (včetně Google, Mozilly a dalších velkých hráčů, kteří mají úplně jiné možnosti). Protože zkusit nestačí. Bez pořádné strategie se tyhle věci dělat nedají.

I tak jsem za CSS Mine rád. Nejen za tu lekci. K repostovaným článkům na Medium.com chodí dodnes fajn ohlasy. Ty nejúspěšnější mají kolem 10 tisíc shlédnutí a stále je lidé čtou.

Tuhle kapitolu jsem ještě neuzavřel – občas na CSS Mine něco dám. E-book časem slevním nebo poskytnu zadarmo. V hlavě se mi rýsuje strategie, jak v angličtině uspět. Jen je potřeba sehnat trochu více času. Asi počkám, až budou oba chlapečkové alespoň chodit do školy. Až mě přestanou lákat sáně.

7) Jako podporu pro CSS Mine jsem nabídl článek pro Smashing Magazine

A on se jim líbil a vyšel!

Tohle mi udělalo ohromnou radost. Ale těhotenství nebylo bez komplikací. Práci na verzích článku jsem věnoval přes 20 hodin času (už poté, co byl článek hotový). A nějaké peníze za překlady.

Díky přísné editaci ze strany Smashing týmu jsem se toho dost naučil o psaní článků.

Ale druhý z cílů – natáhnout nějakou návštěvnost na CSS Mine a prodat díky tomu pár e-booků – to nesplnilo. Takhle to nefunguje. Obzvlášť ne v případě, že napíšete designérský článek a prodáváte vývojářský e-book. A v případě, kdy vás za Aší nikdo pořádně nezná. ;)

Úspěch nebo fail? Pragmaticky půl na půl. Lidsky vzato: jednoznačně úspěch.

8) Začal jsem natáčet krátká videa

Ale protože jsem se mrcasil s dalšími legracemi ze seznamu, který právě čtete, nakonec jsem jich moc nenatočil a Youtube kanál je pro ostudu.

Jenže videím děsně věřím. V mém průzkumu vyšly jako srovnatelně populární vzdělávací kanál s textem. A udělám všechno proto, abych letos tuhle aktivitu restartoval.

Takže fail je to jen proto, že jsem dal přednost jiným věcem.

9) Zval jsem hosty do podcastu

Z průzkumu mi vyšlo, že podcasty jako vzdělávací kanál mezi webaři zrovna moc nejedou. To bylo až potom, co jsem s podcastem začal.

Podcast je pro mě zejména fajn příležitost pobavit se trochu více do hloubky o věcech, kterým rozumím méně s lidmi, kteří jim rozumí hodně.

Přínos podcastu pro Vzhůru dolů není tak vysoký. Přepisy mají velmi malou čtenost – spíše nižší stovky uživatelů. Poslouchanost epizod na SoundClound je mezi 400 a 800. Poslouchanost na iTunes je zatím těžké soudit, protože jejich analytický nástroj měří jen pár týdnů.

Podcast je pro mě opravdu jen doplněk. Aktuálně ale přemýšlím, jak jej dělat efektivněji a přitom pravidelněji a lépe. Taky je možné, že i jej prostě zaříznu.

Bráno opět čistě pragmaticky: v tuhle chvíli je to spíše fail.

10) Začal jsem připravovat další e-book: Vzhůru do (responzivního) webdesignu

Ukončíme to pozitivně, co říkáte?

Prodeje nového e-booku a knihy se blíží k tisícovce. Skupinové licence využily VŠE, Czechitas a pár dalších institucí. Ohlasy jsou na škále od nadšených po velmi spokojené. Nevím, co bych měl ještě chtít… ;)

V e-knihách prostě vidím formu, kterou se blog dá uživit téměř napřímo. Psal jsem o tom už dříve a vydání druhého mě v tom jen utvrdilo.

E-booky taky plní hlavní misi mého konání: cenově dostupné vzdělávání pro co nejširší skupinu lidí, kteří se zajímají o webdesign. (Tak abych to jejich vzdělávání zároveň nemusel dotovat z jiných aktivit a forma mě bavila.)

A co tištěná knížka? Aktuálně eviduji 250-300 prodaných kusů, takže už se začínám blížít k bodu, kdy náklady budou zaplacené. Chtěl bych jí za dva roky prodat kolem tisícovky, takže aktuálně morfuji do marketéra e-shopaře. Až za ty dva roky se uvidí, jestli knížka vedle e-booků ekonomicky obstojí, když ji prodávám exkluzivně jen přes blog.

Ale když si tady zase odmyslím pragmatickou rovinu: napsat a vydat knížku je děsně zajímavá práce s vysokou emocionální návratností. Takže i když nebudou čísla za dva roky říkat pěkné věci, docela bych se vsadil, že tahle knížka nebyla poslední.

To jsem toho v roce 2016 udělal tolik?

Docela masakr, když si to prohlížím.

„Brzdi, čéče!“ říká moje rozumnější já.

Ale žádný strach, normálně takový rozptyl nemám. Prostě jsem si před dvěmi lety řekl, že je potřeba změnit model fungování na volné noze. A z experimentů, které jsem udělal, odcházím chytřejší. Doufám.

Tohle je iterativní vývoj. Vy co jste na volné noze déle nebo prostě podnikáte to znáte. Věci je potřeba zkoušet, vyhodnocovat a neúspěšné větve vývoje prostě odříznout. A úspěšné? Ty zalévat, oprašovat a leštit.

Komentáře