„AMP je pro budoucnost webu dobré asi tak jako Trump pro zeměkouli,“ napsal nám jeden z kritiků.
AMP budí někdy až přehnaně emotivní reakce. Některým bodům kritiky příliš rozumět není, některé jsou ale zajímavé a s některými dokonce souhlasíme.
Následující texty cílíme hlavně na ty z vás, kteří máte k této technologii větší výhrady. Doporučujeme je ale pozornosti všem. Příběh téhle technologie a reakcí na ni je totiž v řadě věcí poučný nebo alespoň zajímavý.
Pokud ale o AMP nemáte pochyby a už se těšíte, co nového se dozvíte, doporučujeme přeskočit rovnou na druhou kapitolu, popisující AMP technicky, nebo na text páté kapitoly zjišťující, zda je AMP vhodné pro vás.
Start projektu a komunikace: Tohle se fakt nepovedlo
Z dřívějších textů už víme, čeho chtěli autoři AMP dosáhnout: Výrazně zlepšit uživatelský prožitek na co největším množství webů, hlavně prostřednictvím rychlosti.
Zvolili cestu zcela jiné formy distribuce (AMP Cache) a úpravy HTML, CSS a JavaScriptu, technologií zavedených a standardizovaných. Až čas ukáže, jestli to byla správná cesta. Jednu věc ale podle všeho neudělali dobře hned na samém začátku.
Autoři se dopustili dvou taktických chyb: Založili AMP jako projekt jedné firmy – která se ještě ke všemu jmenuje Google, což samo o sobě u spousty lidí znamená spuštění režimu silná nedůvěra. A pak přidali ještě jednu chybu: Nepostavili se jasně k webovým standardům.
AMP od Googlu: Pro mnohé je to důkaz, že „Don’t be evil“ už neplatí
První veřejné oznámení technologie proběhlo 7. října 2015 a mluví jasně: AMP je projekt Googlu. Dávalo to smysl. Vždyť která jiná firma by měla mít zájem na dramatickém vylepšení uživatelského prožitku z otevřené části webu než ta, která na něm vydělává nejvíce? Jak jinak reagovat na právě spuštěný konkurenční projekt od Facebooku, Instant Articles?
Personální základy AMP tedy položil Google. Už v úvodních oznámeních se ale mluví o partnerství s poskytovateli obsahu, jako jsou X, Pinterest nebo BuzzFeed. Google nicméně projekt vedl a navazoval na něj své další projekty.
Tady někde se zrodila ta názorová vlna, že jde o skupinu technologií jedné firmy. Klasický „vendor lock“, uzamčení uživatelů v technologiích jedné firmy, ze kterého není úniku.
Až po čase se v procesu rozhodování o směru vývoje AMP začaly objevovat další firmy. Jak píšeme dále, dnes sedí ve vedení projektu lidé z Microsoftu, The Washington Post, AliExpressu, Cloudflare a dalších společností. Jenže onen negativní nádech „vendor lock od Googlu“ na AMP u mnohých zůstává.
Start bez W3C
Google založil AMP mimo standardizační organizaci World Wide Web (W3C). I to dávalo smysl. Konsorcium W3C je skvělé, ale takto komplexní technologii by standardizovalo přinejlepším léta.
Ta nejpodstatnější část AMP – kešování stránek na serverech velkých firem – je navíc zcela mimo záběr takovéto organizace. Prosazování myšlenky zrychlení celého webu musí z principu přicházet z jedné nebo více velkých firem, které na tom mají zájem a zároveň je netrápí nedostatek prostředků pro realizaci.
Oba velké filozofické problémy AMP dnes už ale podle nás neexistují nebo je přinejmenším na cestě řešení. Jenže nálepky zůstaly, což je skutečně škoda. Proč udělali autoři AMP takové chyby, ptáte se?
„Prostě jsme komunikovali jako idioti“
Klíč k pochopení chyby je ve sdělování úmyslů a v pořadí provedení jednotlivých kroků. I David Besbris, viceprezident pro engineering v Googlu, v rozhovoru pro The Verge na rovinu říká:
„Byli jsme prostě v komunikaci téhle věci idioti?“ ptá se a sám si odpovídá: „Ano, byli.“
Ke čtení doporučujeme celý text „Inside Google’s plan to make the whole web as fast as AMP“. vrdl.in/ampverge
Pojďme si ale projít všechny body kritiky, která se k AMP váže. Ten první – otevřenost technologie – vezmeme více do hloubky, těm dalším už věnujeme méně prostoru.