Čtete poslední díl seriálu o CSS preprocesorech. Pokusím se vám poradit, zda vybrat LESS, SASS nebo Stylus.

  1. Co a jak?
  2. Technické vlastnosti
  3. Jak vám vylepší pracovní postupy?
  4. Který vybrat?

Tak — který vybrat?

V prvé řadě — nějaký vyberte. Rozdíly mezi jednotlivými preprocesory nejsou tak zásadní jako rozdíl mezi čistým CSSkem a preprocesorem.

Zadruhé – nebojte se vybrat špatně. Přechod od jednoho preprocesoru k jinému zas tak nebolí. Jsou tu automatické konvertory atd. Nic jako přechod od PHP k Ruby on Rails v půlce projektu, jestli mi rozumíte.

Pojďme si tedy porovnat LESS, SASS a Stylus. Vidím velké rozdíly ve filozofii návrhu mezi LESSem a zbylými dvěma preprocesory.

Deklarativní LESS

Priorita LESSu je snadné učení. Maximálně tedy respektuje deklarativní povahu CSSka, což znamená, že se jej rychle naučíte, ale co se týká pokročilých postupů typu cykly a podmínky, není zápis tak elegantní.

Autoři LESSu si řekli: pojďme navrhnout rozšíření CSS tak, aby maximálně respektovalo jeho původní filozofii.

Imperativní SASS a Stylus

Naproti tomu, autoři SASS a Stylusu si řekli — CSSko je (dosaďte sprosté slovo, my slušňáci použijeme „nedokonalé“). Pak si řekli – pojďme ho upravit tak, aby se blížilo běžným programovacím jazykům. Oba mají více imperativní charakter. Tzn. syntaxe cyklu nebo podmínky odpovídá běžným programovacím jazykům typu PHP nebo Ruby.

Na druhou stranu, když si ne-programátor čte SASS kód takového Foundation, nebude pro něj snadné mu porozumět. To u Bootstrapu napsaného v LESS pro něj nebude problém.

CSS píší vývojáři i designéři. Vývojářům bude blíž imperativní SASS a Stylus, designérům a začátečníkům deklarativní LESS.

Nevybírejte podle syntaxe

LESS se píše podobně jako CSSko, SASS alternativně nabízí tzv. whitespace syntaxi a ve Stylusu můžete psát třeba takhle:

.el 
  margin 1em .5em
  padding .5em

Takové syntaxi velmi rychle propadnete (i já jsem s ní měl pěkný románek), ale nemyslím, že v ní jsou zakopány podstatné rozdíly mezi preprocesory. Dobře nakonfigurovaný editor (např. Sublime s Hayaku a Emmet) vám psaní urychlí i bez ní.

S whitespace syntaxí v SASSu jsem narazil a myslím, že tady se ta cesta proti povaze CSSka nevyplácí. Whitespace SASS vám neumožní svobodné zalamování opravdu dlouhých řádek a taky nežere blokové CSS komentáře:

SASS whitespace syntaxe problémy – blokové komentáře a zalamování uvnitř deklarací

Naštěstí v SASSu můžete používat i SCSS syntaxi, která vychází z CSS. Po pořádek je dobré dodat, že Stylus s výšeuvedeným kódem nemá žádný problém. I on umožňuje výběr syntaxe.

Stylus zase nesežere jakékoliv vaše CSSko jako by to udělal LESS. Problémy mu ale dělá například odsazování pravidel.

Zkrácená syntaxe prostě u SASSu i Stylusu znamená ztrátu svobody formátování. Jak už jsem zmiňoval, svého času jsem se do ní docela zbláznil, následně ale pokorně vrátil k běžné „CSS syntaxi“ jak u SASSu tak u Stylusu.

Zkrácená syntaxe tedy vypadá úžasně, ale tvrdím, že vám žádný čas neušetří a že hold bere kus svobody způsobu psaní.

Jaký preprocesor tedy vybrat?

Můžete volit podle různých pohledů na problematiku. Nemám k tomu žádná tvrdá data. Podkladem jsou mi rozhovory s ostatními frontendisty a vlastní zkušenost.

Nejprve megastručně:

Který CSS preprocesor vybrat?

Designér vs. programátor

Pokud jste blíž k designu, místo javascriptu píšete jQuery kód, pak je to jasné — volte LESS. Programátoři budou zase radši za SASS nebo Stylus.

Komunita, ekosystém

Hlavně SASS, ale i LESS mají spoustu kvalitních aktualizovaných knihoven a silné frontend frameworky: Bootstrap a Foundation. A šíře komunity? Docela dobře to ukazují hvězdičky na Githubu: LESS téměř 10 tisíc, SASS i Stylus mezi 3–4 tisíci. Z pohledu počtu nástrojů vede SASS, z pohledu počtu frontendistů, kteří jazyk ovládají zase LESS.

Frontend frameworky

Foundation běží na SASS, Bootstrap je psaný v LESS, ale má i oficiální „SASS export”. Pokud zvolíte SASS, budete mít na výběr. Volte ale spíše podle frameworku.

Snadnost učení

Ze statusu začátečníka se do mírně pokročilého nejrychleji dostanete u LESSu. Vždyť vaše současné CSS je LESS kód. Nebo u Stylusu pokud si moc neujedete na jeho zkrácené syntaxi. Dlouho budete moci využívat to co byste očekávali v CSS (zanořování, proměnné), aniž byste museli pochopit zcela nové koncepty a učit se nová klíčová slova a rozdíly mezi nimi (například @extend, @mixin, @include u SASSu). LESS má taky zcela novou dokumentaci a troufám si tvrdit, že v dokumentování má oproti zbývajícím preprocesorům navrch.

Technické vlastnosti

Ještě před dvěmi lety bych napsal něco jako „LESS se dobře učí, ale na počet fíčur vedou SASS a Stylus.” Dneska už to neplatí, autoři LESSu se po příchodu Bootstrapu docela rozjeli a teď se jim i daří nové technické vlastnosti komunikovat díky předělané dokumentaci. Tady mi nezbývá než vzdát snahu o objektivitu a konstatovat jen, že ve vlastnostech, které na svých projektech sám potřebuji, je LESS srovnatelný s ostatními preprocesory.

Sečteno podtrženo?

  • Pokud se živíte webovou vývojařinou, používání preprocesoru se vám nejspíš bohatě vrátí.
  • Není až tak důležité, kterým začnete, je relativně snadné přejít na jiný.
  • Nevolte podle syntaxe.
  • S LESSem vás bude nejméně bolet přechod z čistého CSSka.

Tady seriál končí. Pokud se chcete dozvědět více nebo si o preprocesorech popovídat, pořádám půldenní preprocesorový kurz.

Komentáře