Rychlost načítání: Úvod pro designéry, marketéry a majitele webů

Rychlost nemůžete nechat jen na vývojářích. Tohle je textová podoba mé přednášky pro UX & CRO Summit 2017, kde jsem neprogramátorům ukazoval postupy a techniky pro zvýšení kultury rychlosti v jejich týmech.

V článku si shrneme, proč je fajn mít rychlé weby, povíme si o nejdůležitějších nástrojích a optimalizačních technikách. Jak můžete rychlost ovlivnit vy, kteří nekódujete? A na co si dát pozor u vývojářů?

Hned na začátku si vám dovolím dát čtyři rady:

  1. Řešte rychlost už na začátku projektu
  2. Zaveďte si rychlostní limity
  3. Analyzujte rychlost průběžně
  4. Spolupracujte s vývojáři

Ale nebojte se, v textu je informací daleko více. Teď už se pojďme podívat na konkrétní postup. Úplně nejdříve ale – proč to vlastně chtít rychlé?

Proč vlastně chtít rychlý web?

  • Protože to má prokazatelně vliv snad na všechny metriky úspěšnosti webu. Konverze, počet zobrazených stránek, spokojenost návštěvníků.
  • Má to taky kromě jiného vliv na pořadí AdWords inzerátů a přirozených výsledků Google.
  • Mobilní sítě nikdy nebudou tak rychlé, jak bychom chtěli. Bodejď by byly, když v jejich případě data létají vzduchem.

Všechny důvody jsem detailně rozebral v článku „Proč řešit rychlost načítání webu?“.

Nástroje a metriky

Jako designéři a marketéři nemusíte jít moc do hloubky. Pro začátek stačí Google Analytics a PageSpeed Insights.

Nástroje pro analýzu rychlosti

  • Google Analytics
    Ty vám řeknou alespoň čas celkového načtení stránky. Prima je, že rovnou vidíte různé kontexty: Jak pomalé je to v jednotlivých prohlížečích nebo jak se liší jednotlivé stránky. Fajn začátek. Nicméně – čas pro Page Load, který reporty ukazují, nemá co dělat s uživatelskou spokojeností. Je to abstraktní, technický údaj. Ukážu vám lepší metriky. Vývojáři, vy si v Analytics nainstalujte Technical Performance Dashboard, který vše ukazuje pěkně na jednom místě.
  • PageSpeed Insights
    Něco jako „validátor“ rychlosti. Prostě si do něj občas dejte adresu webu a držte se jeho doporučení. Plné skóre 100/100 honit nemusíte. Je to zbytečné a většinou nereálné. 90 na jedničku stačí. Mrkněte na PageSpeed Insights.
  • WebpageTest
    Je skvělý, ale spíše pro pokročilé testování. Ukažte ho svým vývojářům. Pro vás bude možná lepší GTMetrix, který si čísla z WebpageTestu umí vzít.

Nástroje pro analýzu rychlosti mám rozepsané ve zvláštním článku.

Metriky

Pokud byste chtěli jít do hloubky, doporučím vám metriky z WebpageTestu, které se vyplatí sledovat. Ideálně si je zařaďte mezi svoje KPI.

  • First Byte (TTFB)
    Jak rychlý je server.
    Čím nižší, tím lepší. Ideál na 3G: pod půl vteřiny.
  • Speed Index (SI)
    Jak rychle se vykresluje obsah.
    Čím vyšší, tím horší. Ideál do 2 000.
  • Time to Interactive (TTI)
    Kdy je stránka připravená na uživatelské vstupy.
    Nižší je lepší. Ideál: nízké jednotky vteřin.
  • Page Load
    Čas, kdy je staženo vše ze stránky.
    Nižší je lepší. Ideál je do pěti vteřin.

U ideálních hodnot to dost zjednodušuji – vždy záleží od projektu. A taky na jaké rychlosti připojení to měříte. Já tady počítám s „3Gfast“ z WebpageTestu.

Je dobré vědět, že se měření dělají hlavně pro vstupní stránky a pro nové uživatele. Lidé, kteří váš web navštívili už dříve během posledního měsíce, mají „zpomalující“ části stránky nejspíše nakešované v prohlížeči.

Pokud byste to chtěli ještě více zjednodušit, sledujte hlavně Speed Index.

Průběžné měření rychlosti

Měření a „optimalizace“ se nemá dělat jednorázově. Musíte to měřit pravidelně. Všechny měřící služby mají nějaké API, takže si jejich výstupy můžete nechat zařadit do interních měřících nástrojů. Nebo využijte hotové řešení jako je SpeedCurve.com.

Jak můžete pomoci vývojářům?

Rychlost načítání je brána jako technická metrika. Ano, může být. Jenže rozhodnutí designérů, marketérů a majitelů webů na ni mohou mít ohromný vliv.

Proto je dobré přijmout něco jako „kulturu rychlosti“ – zvažování dopadů vašich rozhodnutí právě na rychlost načítání.

1. Myslete na rychlost už v začátku projektu

Nemám rád slovo slovo „optimalizace“, používané často ve spojení s webovými projekty. Abyste totiž museli „optimalizovat“, musíte to nejdříve pořádně pokazit.

Myslete na rychlost už když projekt nebo změny v projektu plánujete. Stejně jako myslíte na marketing, přístupnosti, cílové skupiny a stejně jako když stanovujete KPI. Prostě rychlost plánujte.

2. Nastavte si rychlostní limity

Rychlostní limity (také Speed Budget nebo Performance Budget) jsou maximální hodnoty metrik, kterých chcete u svého projektu dosahovat.

Předpokládám, že děláte nějakou analýzu konkurence. Změřte si také jejich rychlostní metriky. Tady je příklad:

Web First Byte Speed Index Page Load
mujweb.cz 1,205 s 10 542 12,5 s
konkurent1.cz 0,355 s 4 535 8,5 s
konkurent2.cz 1,105 s 8 500 9,5

Ukázkové srovnání s konkurencí u existujícího webu. Hledáte konkurenta, který má ve vašem oboru nejlepší rychlostní metriky

Je prokázáno, že lidé jsou schopní rozeznat dvacetiprocentní a vyšší rozdíl v rychlosti načítání. Nejlepší čísla v ukázce vykazuje web „konkurent1.cz“. Proto si pro vlastní web nastavte právě takto vylepšené cíle:

First Byte Speed Index Page Load
Cíl pro mujweb.cz 0,26 s 3 600 6,8 s

Více je v článku „How To Make A Performance Budget“ od Dana Malla.

3. Klíč pro zavedení kultury rychlosti je ve spolupráci s vývojáři

Říkám to pořád a tady to znovu rád zopakuji: Zvěte vývojáře už na úvodní schůzky, kde přemýšlíte o řešení. Ukazujte jim wireframy, rozpracovanou grafiku. Ptejte se, jaké budou mít návrhy dopad na rychlost načítání.

Ne vždy vám to vývojáři dokáží říct hned. Vyhraďte si nějaký čas na prototypování řešení zaměřené na potenciálně rizikové části návrhů.

Časté problémy v podkladech od designérů

Tedy ne, že by byli vývojáři bez viny… Na jejich problémy se podíváme v další částí textu. Teď ale k potížím, které mohou přicházet od designérů. Začneme jasnou očividností.

Video nebo obrovské obrázky na pozadí stránky

Jasné, jako facka, že? Na druhou stranu: Ano, i tyto dva problémy z kategorie zločiny proti rychlosti jde ze strany vývojáře ošetřit. Alespoň třeba na smartphonech. Všechno jde, když se chce. Nebo když je na to rozpočet. Takže, pokud na takových návrzích budete trvat, připravte si více peněz a vývojářům dejte více času.

Děsně moc řezů písma

Opravdu je jich potřeba více než pět? Každý řez písma (nikoliv rodina písma) navíc znamená, že stránka stahuje o pár desítek kilobajtů dat navíc.

Webfonty jsou samozřejmě v pořádku, ale použití každého řezu zvažujte.

Vkládané objekty: Facebook, Youtube a další

Dejte si pozor na vkládaný kód třetích stran. Obvykle nebývá moc dobře ošetřený co se rychlosti týče. Každé „lajkovací“, sdílecí tlačítko, video z Youtube, Slideshare prezentace vyžaduje stažení nemalého objemu dat a pošle nemalý počet dotazů na server.

I vkládané objekty je možné vývojářsky ošetřit: Přepsáním vkládacího kódu, jeho správnými nastavením nebo pokročilými technikami jako je lazy loading. Opět ale počítejte s vyšší spotřebou času a peněz pro vývojáře.

Měřící a A/B testovací služby: pokud je zrovna nepoužíváte, vypínejte je

Služby jako HotJar, Optimizely, Google Tag Manager dokáží v rukou netechnického uživatele napáchat velké škody na rychlosti načítání.

Tyto skripty mají dva negativní dopady:

  • Stahují nemalý objem dat
    Například stará verze Optimizely stahovala kromě vlastního skriptu i další verzi jQuery.
  • Brzdí zobrazení stránky
    Tomu se například u skriptů pro A/B testování moc nedá vyhnout, ale způsob vykreslení stránky se dá optimalizovat.

Během přípravy textu mi například Optimizely zpomalovaly zobrazení Mall.cz o vteřinu a půl.

Doporučuji udělat dva kroky:

  1. A/B testovací skripty do stránky nevkládat, když zrovna netestujete.
  2. Nechat si je posoudit nebo případně přepsat od vývojářů. Více v článku od Petra Soukupa.

Praktické tipy

Pojďme se teď podívat na pár praktických tipů, jak web zrychlit. Nemám tady ambici poskytnout kompletní přehled. Jde o věci, které mohou mít velký dopad s relativně malým množstvím vynaložené energie. Designéři, marketéři či provozovatelé mohou s výpomocí od vývojáři dosáhnout významných změn.

Datový objem: Ušetřit jde hlavně na obrázcích a Javascriptu

Datový objem je evergreen, tam se dá vždycky něco vylepšit. Zaměřím se tady hlavně na obrázky.

  • Kde můžete použít vektory, použijte SVG obrázky.
  • Zvažte použití formátu WebP. Je to lépe komprimovaná náhrada JPEG. Umí jej sice jen Chrome a Opera, ale není těžké servírovat WebP i JPEG najednou. Detaily naleznete v článku o HTML značce Picture.
  • Když už využíváte JPEG, zvažte náhradu open source řešení pro zmenšování datového objemu obrázků. Doporučuji například Kraken.io.

Chcete příklad z praxe? Když kolegové z VašeČočky.cz nasadili WebP obrázky, ušetřili 30 % datového objemu úvodní stránky (1250 kB → 950 kB) a o pětinu snížili čas pro Page Load (19,8 s → 16,8 s).

Javascript: Odstraňte blokování parsování

Máte něco takového v HTML hlavičce?

<head>
  <script src="knihovna-1.js"></script>
  <script src="knihovna-2.js"></script>
  <script src="knihovna-3.js"></script>
  <script src="knihovna-4.js"></script>
</head>

Pokud ano, pravděpodobně vám to web na pomalých připojeních příšerně zpomaluje. Skripty bez parametru async nebo defer musí prohlížeč postupně stáhnout a spustit. Je to taková štafeta hlemýžďů.

Lepší by bylo soubory spojit do jednoho, ten zmenšit a servírovat asynchronně:

<head>
  <script src="all.min.js" async></script>
</head>

Tolik stručně. Problematika přikládání skriptů do stránky je ale netriviální. Probíráme ji mimojiné na mém školení rychlosti načítání webů.

Přejděte na HTTP/2

HTTP/2 je nová, rychlejší verze protokolu. Je zpětně kompatibilní, takže s ní nemají problémy ani starší prohlížeče. A všechny moderní ji už umí.

Už jen pouhé zapnutí HTTP/2 na serveru vám pravděpodobně web alespoň trochu zrychlí. Obraťte se na svůj hosting nebo serverové administrátory.

Jen pozor, pravděpodobně bude po přechodu potřebné poupravit i způsob servírování frontendových prvků stránky. Více naleznete v mém textu o HTTP/2.

Nechte sjednotit postup načítání webfontů

Po obrázcích a Javascriptu bývají webové fonty třetím největším datovým hříšníkem. To ještě není tak hrozné jako to, že každý prohlížeč s webfonty zachází trochu jinak:

  • Chrome a Opera na tři vteřiny schovají obsah a mezitím se pokouší stáhnout soubory s webfonty. Pokud to nestihnou, vykreslí web systémovými písmy.
  • Safari systémová písma nepoužívá. Čeká na webfonty a to klidně do nekonečna. (Majitelé iPhonů to znají jako „syndrom stránky bez textů“.)
  • Edge a Explorer: Stránku vykreslí systémovým písmem. Až se načtou webfonty, vykreslí je pomocí webfontů.

„Designovým“ webům nejvíce vyhovuje chování Safari, „užitkovým“ zase chování Edge. Chrome a Opera štvou všechny.

Je ale nutné, aby vývojář převzal kontrolu a způsob servírování sjednotil napříč všemi přohlížeči. Osobně k tomu používám knihovnu FontFaceObserver.

Příklad z praxe? Kolegové z VašeČočky.cz snížili nasazením FontFaceObserveru hodnotu metriky Start Render Time na polovinu (13,2 s → 6,6 s).

Zvažte nasazení technologie AMP

Accelerated Mobile Pages Project je technologie pro tvorbu speciální verze stránek od Google.

Video: AMP HTML (Accelerated Mobile Pages) demo

AMP verze stránky se vám z výsledků vyhledávání Google zobrazí prakticky okamžitě. I na EDGE připojení.

Zatím je určená hlavně pro statické weby – stránky s textovým obsahem typu blogy. V plánech se ale objevují zmínky i o e-commerce.

O AMP jsem už tady dříve psal.

Psychologie: používejte zástupné symboly, skeletony…

Je prokázáno, že lidé daleko lépe vnímají proces načítání stránky, pokud se během něj nemusejí dívat na prázdné okno prohlíže nebo jen točící se indikátor načítání.

Zástupné symboly a skeletony znáte z prostředí velkých aplikací – Facebooku nebo LinkedIn.

U javascriptových aplikací se skeletony nasazují lépe než u běžných webů, protože prohlížeče nemají vestavěné techniky pro práci s nimi.

Můžu vám pomoci?

Komentáře

comments powered by Disqus

Podobné články

zařazené v kategoriích Rychlost načítání, Netechnické.

Chrome vyhrál a Firefox je za pár let mrtvý?

28. 5. 2017 na blogu

Že může nejsilnější konkurent Chrome za dva roky skončit na dvouprocentním podílu celosvětového trhu? Docela děsivé, ale nenapadá mě žádný argument, proč by se to nemělo stát.

Atributy responzivních obrázků: srcset a sizes

23. 5. 2017 v příručce

Nové atributy elementu img, které řeší potřebu autorů stránek zobrazovat v různých stavech responzivního designu různé varianty obrázků. Přečtěte si zcela novou verzi článku.

Vydal jsem nový e-book: „Vzhůru do (responzivního) webdesignu“

E-book „Vzhůru do (responzivního) webdesignu“

E-book „Vzhůru do (responzivního) webdesignu“
Jak navrhovat a implementovat responzivní UI?

Více informací