Prohližíte si archiv blogu Vzhůru dolů 2005 — 2008 o webdesignu a příbuzných oborech. Aktuální verze je jinde.

Kartičkové třídění bez kartiček

12. září 2007, 23:18 Kategorie: Webdesign

Kdo nejlépe navrhne třídění informací na webu?

a) Klient
b) Webdesignér nebo informační architekt
c) “Třídit není potřeba, stačí, že to doma dělám s odpadky.”

Tušíte správně. Žádná odpověď není správná. Nejlépe vám totiž informace roztřídí ti, kdo je budou v reálném provozu vyhledávat. Uživatelé.

Kartičkové třídění (card sorting) je způsob, jak seskupit větší množství dat do skupin a ty pak pojmenovat. Dříve o něm podrobně psal Yuhů. Klasické kartičkové třídění ovšem vyžaduje po informačním architektovi, klientovi i uživatelích velké množství času a trpělivosti. To by ale nebyl web 2.0, aby i na takto specifickou otázku nevykřikl odpověď: Vítejte ve světě efektivního kartičkového třídění, ve světě online aplikací WebSort a OptimalSort!

OptimalSort

Obě fungují velmi podobně: Informační architekt zadá data a rozešle je skupině uživatelů, kteří je roztřídí do kategorií. Výsledkem je pak report, který mu napoví, jak uživatelé vnímají souvislosti mezi jednotlivými informacemi.

OptimalSort je zatím pro betatestování zdarma, přijde mi propracovanější, ale data si musíte zanalyzovat sami. Jedna studie ve Websort stojí 99 dolarů a kromě jiného obsahuje velmi zajímavý nástroj, který umí třídit data i do postupně snižovaného počtu kategorií.

Zvedněme ale naleštěnou minci ze stolu a podívejme se i na její druhou stranu—obě aplikace jsou bohužel jen v angličtině, a přesto, že šetří jeho čas, informační architekt se asi nedozví tolik cenných informací, jako při osobním interview.

Co vy na to? Vzhůru do komentářů.

Ulož do delicious, linkuj.cz, jagg.cz, vybrali.sme.sk Díky!

Diskuze

[ RSS této diskuze ]

  1. Mirek, 13. 09. 07, 08:22, #

    Takže jediné, co ta služba vlastně přináší je to, že přinese víc subjektivních názorů na to, jak každý objekt zatřídit. Jelikož každý pracuje s daty jinak, protože ho z ucelených (manipulačních) jednotek dat zajímají jen určité fragmenty, vnímá tedy vzájemné souvislosti také jinak. Krom toho, jedna věc je roztřídit data podle toho, jak mezi nimi vnímám souvislosti, když s nimi nemusím pracovat a druhá, když pak s nimi doopravdy pracuju.

  2. Jan Horna, 13. 09. 07, 12:05, #

    Třídění informací není ale finální cíl, je to tak? Samo o sobě třídění nemá žádnou hodnotu, tu získává až s potřebou vyhledávat. K tomu ale slouží Google a spol.

    Druhým pohledem je na stejnou věc je dnes již tradiční dilema “taxonomy” versus “folksonomy”. Stále častěji je vidět, že jedno bez druhého jsou méně efektivní než kombinace obojího. Uvedené aplikace mně na první pohled přijdou jako “folksonomy” aplikace.

  3. Martin Michálek, 13. 09. 07, 12:08, #

    Krom toho, jedna věc je roztřídit data podle toho, jak mezi nimi vnímám souvislosti, když s nimi nemusím pracovat a druhá, když pak s nimi doopravdy pracuju.

    Jasně, to bude hrát jistou roli. Nemyslím ale, že data získaná takovou aplikací budou bezcenná. Poměrně jednoduše ukážou webdesignérovi pohled na data očima uživatele. Ostatně, chce to zkusit.

  4. Martin Snížek, 13. 09. 07, 12:33, #

    Já myslím, že možnost mluvit při card sortingu s uživateli je na celé metodě to nejhodnotnější, takže podle mě nejsou tyto služby až tak přínosné.

    Někteří lidé samozřejmě card sorting kvantifikují (a potom by se taková služba dala využít), ale to mi obecně nepřijde jako dobrý nápad.

  5. Mirek, 13. 09. 07, 13:06, #

    .. pohled na data očima uživatele …

    Tento pohled je ovlivně řadou předpokladů, mírou pozornosti a porozumění každého uživatele … dozvím se něco o těchto vlivech, abych si je mohl dát do souvislosti s výsledkem?

    No, jistý přínos zde může být stran inspirace: že prostě v cizím systému třídění objevím sám nové souvislosti – ovšem ty mohou být stále jiné, než tam viděl autor třídění. Ale i tak. Když budu v koncích, může mi to pomoci.

Komentáře jsou uzavřeny