To nejlepší z Bootstrapu 4: utility třídy

O novinkách v Bootstrapu 4 jsem už psal. Dneska vám ale chci ukázat věc, která se mi na čtyřce líbí nejvíc. Utility třídy.

Utility třídy?

Nebo jinak užitkové, subatomické nebo helper třídy. Zatím přesně nevím, jak jim říkat.

Jde o třídu, ve které je uloženo často používané CSS. Některé znáte a asi i sami používáte. Například:

  • clearfix pro „výmaz“ plovoucího „layoutu“. Obsahuje celou sadu deklarací.
  • sr-only pro obsah určený jen čtečkám pro nevidomé: „Screen Reader Only“. Obsahuje jednu deklaraci.
  • fs-2 pro font-size: 1.5rem. Obsahuje vlastnost a stupeň ze sady hodnot velikosti písma.
  • text-right pro zarovnání textu doprava. Tahle obsahuje jedinou vlastnost a rovnou její hodnotu.

O užitečnosti utilit tříd jsem vedl řadu diskuzí. Hodně reakcí vzbudil článek o frameworku Tachyons, který používají v NejŘemeslníci.cz.

Taychons jsou i pro mé projekty dost krajním přístupem, ale už delší dobu si u některých klientů a na mých projektech hrajeme s kompromisní metodou. Kromě klasických velkých komponent máme sadu několika desítek utility tříd. Hlavně pro flexboxový layout, odsazení, stupnici velikostí písem a občas i barvy. Tedy nejčastější prvky stylů, ze kterých se pak skládají další, už unikátnější komponenty.

Šetří to dost času. Vývojář nemusí každou novou komponentu kódovat z nuly v CSS. Prostě využije předpřipravené utility třídy a do CSS jde až ve chvíli, kdy je to nutné.

Myslím si, že čím více máte rozhraní postavené na systému designu a na čím nižší úrovni ten systém máte, tím více utility třídy oceníte.

Skvělý příklad vhodného využití utility tříd: intranety nebo CMS

Každá stránka, každý stav aplikace v jejich případě obsahuje klasické předefinované komponenty jako tabulky, záložky nebo formuláře, ale také unikátní nové komponenty. Hodit se to může ale i na větší weby nebo soustavy webů.

Prostě všechny projekty, kde se hodí systém designu nízké úrovně: nenavrhujete celé komponenty (typu záložková navigace nebo akordeón), jen jejich vlastnosti jako jsou velikost písma, odsazení a layout. Každá taková komponenta je totiž obvykle jen kombinací už někde použitého CSS.

No a právě pro tyhle typy použití je Bootstrap jak dělaný.

Často se navíc používá pro interní webové aplikace, které nemají silný vizuální styl. Často v týmu není grafik, natož designér. A vývojář prostě dělá vše sám (což úplně dobře není, ale to teď komentovat nechci).

Díky utility třídám prostě začnete CSS psát až výrazně později než bez nich.

Ale zpět k Bootstrapu.

Příklad s media objektem

Pojďme si přístup k budování rozhraní pommocí utility tříd v Bootstrapu představit na příkladu s takzvaným „media objektem“ – prvkem s fotkou, nadpisem a kouskem textu. Tady je Codepen: cdpn.io/e/JOJomB

Základní struktura by s použitím utility tříd ze čtyřkového Bootstrapu vypadala takto:

<div class="d-flex flex-row">
  <p class="mr-3"><!-- Obrázek --></p>
  <div><!-- Text --></div>
</div> 

Tohle vám udělá layout s obrázkem nalevo a textem napravo:

  • Třída d-flex zapne layout (display: flex).
  • flex-row nastaví layout do vodorovného směru (flex-direction: row).
  • mr-3 udělá odsazení mezi fotkou a textem (margin-right třetího stupně, což je 1rem).

Na Codepenu si pak můžete všimnout, že používám třídy my-item, my-item__image a my-item__text. Ty hlavně proto, aby se HTML lépe četlo. Ano, i díky metodice BEM.

Určitě jste si ale všimli, že pro vytvoření komponenty jsem nepotřeboval ani čárku vlastního CSS kódu. To je na tomto přístupu skvělé. A vážně nejen pro lidi, kterým se z CSS dělá nevolno.

A co když bychom to chtěli responzivní?

Důležité utility třídy v Bootstrapu čtyřce je možné nastavit jen pro konkrétní body zlomu layoutu.

Pojďme to udělat na velkém displeji vedle sebe, na malém pak pod sebou:

<div class="d-flex flex-column flex-md-row">
  <p class="mb-3 mr-md-3"><!-- Obrázek --></p>
  <div><!-- Text --></div>
</div> 

Vysvětlím jen ty nově přidané třídy:

  • Kombinace tříd flex-column flex-md-row říká, že výchozí směr layoutu je svislý (flex-direction: column) a od md („medium“) breakpointu (768px) se mění na vodorovný (flex-direction: row).
  • Kombinaci mb-3 mb-md-0 mr-md-3 si už asi odvodíte. Na malých displejích dělá odsazení zezdola (mb-3), která se od bodu zlomu md ruší (mb-md-0) a mění na odsazení zprava (mr-md-3).

Opět jsem nemusel napsat ani řádku vlastního CSS. Podívejte se na Codepen: cdpn.io/e/mqmNyz.

Utility třídy v Bootstrapu

V příkladu jsem využil jen dvě kategorie utility tříd – flex layout a odsazení. Je jich ale k dispozici daleko víc:

  • Rámečky – strana orámování, barva a zakulacení.
  • Clearfixclearfix pro vyčištění floatů.
  • Barvy – třídy pro významové obarvení textů (např. text-primary) i pozadí prvku (bg-success).
  • Zobrazování – všechny možné hodnoty vlastnosti display (d-none) napříč breakpointy (d-lg-block).
  • Vkládané prvky – stylování responzivních vkládaných prvků (embed-responsive), včetně modifikátorů pro poměry stran (embed-responsive-4by3).
  • Flexbox layout – layout komponent, nepleťte si prosím s klasickou bootstrapovskou layoutovou mřížkou, která je určená pro rozvržení stránky. Obě jsou velmi užitečné.
  • Floaty – například float-left nebo responzivní float-lg-none.
  • Pozicováníposition-static nebo zkratky typu fixed-top.
  • Šířky – přednastevená je stupnice po čtvrtinách (w-25 jako width: 25%), ale lze ji změnit Sass proměnnou.
  • Odsazení – vnější a vnitřní okraje. Opět je zde přednastavená a změnitelná stupnice. mt-0 je margin-top: 0. ml-lg-6 je margin-left: 3rem.
  • Další: zavírací ikonka, schovávání textu, svislé zarovnání a viditelnost prvku.

Shrnutí

Nový Bootstrap jde prostě s utility třídami naproti své nejtypičtější cílovce – vývojářům, kteří v CSS tak často nedělají – a nejtypičtějším scénářům použití – větším webovým aplikacím.

Ale může to být dobré úplně pro všechny, kteří s Bootstrapem pracují:

  • Děsně to zrychluje vývoj. Většinu kódu totiž píšete přímo do HTML.
  • Zmenšuje to velikost CSS kódu. Externí CSS je blokující zdroj, u kterého je výsledná velikost zásadní pro rychlost zobrazení stránky. (Ano, zvětší to velikost HTML, ale ne tolik jako to zmenší CSS.)
  • Není potřeba znát CSS vlastnosti do hloubky. Třeba u flexboxu to hodně pomáhá.

Komentáře