Veronika BedáňováRohlik.cz  – 19. 2. 2021

V Rohlíku jsme přístupnost řešili vždy, ale na novou úroveň ji dostal audit a zjištění, že naše služba může být pro uživatele se zdravotními omezeními opravdu užitečná.

Zaměřili jsme se nejprve na návrat outline, správnou sémantiku (raději <button> než <div>), chybové hlášky ve formuláři, orientační body WAI-ARIA a další. Věřím, že popis našeho postupu bude užitečný i pro vás.

Proč Rohlík řeší přístupnost?

Na přístupnost se v Rohlíku vždy myslelo v rámci vývoje, ale moc se netestovala a nedělaly se audity, které by nás významně inspirovaly k hlubšímu zaměření tímto směrem.

Impulsem k tomu se výrazněji zabývat přístupností byl právě audit přístupnosti, který pro nás udělal Roman Kabelka ze společnosti Master Internet. Audit i přednášku o užívání Rohlik.cz zrakově znevýhodněnými tehdy iniciovalo produktové oddělení.

Video: Přístupnost prakticky na Rohlík.cz

Video-verze obsahu článku, kterou Veronika přednášela na streamu Frontendisti.cz v prosinci 2020.

Od Romana jsme obdrželi seznam bariér přístupnosti od klíčových až po méně naléhavé, který nás vedl v tom, jak přístupnost posunout na uživatelsky příjemnější úroveň.

Dalším impulsem bylo školení od Radka Pavlíčka (znáte z Poslepu.cz) a už zmíněného Romana Kabelky.

Důležité zjištění: Rohlík může slabozrakým opravdu pomoci

Roman nám na školení detailně popsal, jak dokáže naše služba ulehčit život zdravotně znevýhodněným lidem.

Člověk se zrakovým handicapem může nakoupit potraviny online a nemusí se složitě přepravovat do obchodu, kde žádá o asistenci a je v podstatě ze sta procent závislý na tom, jak ochotného zaměstnance potká.

Při nakupování na Rohlíku přitom zvládne vše sám od výběru po přečtení složení, zjištění, co je zrovna ve slevě a nákup dostane doručený až ke dveřím.

Začínáme s prací: návrat outline a polyfill focus-visible

Když jsem si prvně začala procházet stránku z klávesnice, narazila jsem na problém, že některé prvky se z klávesnice vůbec nedaly zaměřit. Někdy to bylo špatně nastaveným tabindex, ale z větší části to způsoboval outline, obrys prvku používaný kvůli zvýraznění pro handicapované uživatele, nastavený na nulu:

:focus {
  outline:0
}

Uvědomila jsem si, jak nepřístupné to je.

Proč je to problém? Odpověď na tuto otázku nejlépe vystihuje David Gilbertson v článku „Removing that ugly :focus ring (and keeping it too)“, kde píše:

Odstranit focus outline je jako odstranit u školy rampu pro invalidní vozík, protože to neodpovídá estetice.

Možnost navigovat a ovládat prvky z klávesnice jsou jednou z nejdůležitějších složek přístupnosti. Uživatelé s motorickým znevýhodněním jsou na ní závislí. Stejně tak jsou zvyklí ji používat zrakově znevýhodnění, kteří používají čtečky (screen readery).

Zároveň by se ale přidáním outlinetabindex na aktivní elementy začalo zobrazovat zvýraznění obrysem i při použití myši, což by byl problém z hlediska designu. Začala jsem proto hledat řešení, které by ideálně vyšlo vstříc na obě strany.

Nejvhodnější nástroj, na který jsem narazila, byl polyfill focus-visible.

Ten zaručuje, že se obrys nad prvkem (focus ring) nastaví na elementy za předpokladu, že se uživatel po stránce pohybuje přes klávesnici. Při pohybu myší se nezobrazuje. Toto řešení tak kombinuje dobrou přístupnosti a zároveň odpovídá potřebě designu.

Použití polyfillu je velmi jednoduché, nainstalovali jsme polyfill focus-visible do projektu a do stylů přidali:

 *:focus:not(.focus-visible) {
   outline: none;
 }

Polyfill zpřístupňuje nativní pseudoselektor :focus-visible, který zatím ale nepodporuje Safari.

Správná tlačítka: <button><a> na místo <span><div>

Pokud napříč webem používáme prvky <button> nebo <a>, je přístupnost zaručená nativně. Pokud ale potřebujeme z různých důvodů použít jiný element, jako například <div> nebo <span>, které mají zastupovat například roli tlačítka, tyto prvky se bez další práce stanou nepřístupnými. Uživatel klávesnice se na ně nebude moct dostat a ani s nimi interagovat.

To je obecně známé. Možná ale neuškodí opakování, které si můžete o tlačítkách v HTML přečíst na Vzhůru dolů.

Jak konkrétně jsme to vyřešili? V případech nutnosti zachování bezvýznamových prvků (<div> nebo <span>) jsme na element dodali, abychom zajistili jeho přístupnost:

  • roli z hlediska významu a přístupnosti (atribut role),
  • atribut tabindex kvůli dosažitelnosti při navigace z klávesnice,
  • události vyvolané stiskem klávesy, klikem myši nebo atributy jako aria-label.

Na Rohlíku pracujeme v Reactu. Ukážu zde kousek kódu:

<LoginAddress
  className="modalLink"
  onClick={handleShowModal}
  onKeyUp={getOnKeyUpCallback(handleShowModal)}
  tabIndex={0}
  role="button"
  data-test="changeAddress"
>
  {address || deliveryPoint ? t('user:addressChange') : t('user:addressSet')}
</LoginAddress>

Nově jsme také přidali pomocnou funkci. Tu přidáváme na prvky, které mají roli tlačítka, ale z principu nereagují na stisknutí kláves ENTER nebo SPACE:

export const getOnKeyUpCallback = (
 callback: Nullable<(event: any) => any>,
 keys: Keys[] = [Keys.ENTER, Keys.SPACE]
) => (e: React.KeyboardEvent) => {
 keys.includes(e.key as Keys) && callback?.(e);
};

Další bod k řešení, který vyšel z analýz, se týkal uživatelského vstupu.

Formuláře a chybové hlášky

Naše formuláře nebyly přístupné, zvláště pro případy, kdy uživatel zadal špatná data.

Chybové hlášky se zobrazovaly dynamicky, ale uživatel čtečky o nich nebyl informován, dokud je cíleně nehledal. Chyběla také indikace, která pole jsou povinná.

Jak jsme to změnili? K povinným polím jsme přidali atribut aria-required, aby uživatel při prvním průchodu formulářem věděl, které pole je povinné a které ne.

Dále jsme dodali atribut aria-invalid, který indikuje, zda jsou zadané hodnoty validní.

Chybovým hláškám jsme přiřadili role="alert", informaci o tom, že jde o chybovou hlášku, a aria-atomic="true", který indikuje živou oblast. Prostě tak, aby došlo k jejich okamžitému přečtení po zobrazení:

<SC.Container className={className} 
  role="alert" id={id} aria-atomic="true">
  <HookFormErrorMessage {...rest} />
</SC.Container>

<SC.Input
  {...rest}
  ref={mergeRefs([inputRef, ref])}
  id={name || id}
  autoFocus={focus}
  name={name}
  type={type}
  required={required}
  disabled={disabled}
  inputMode={inputMode || getInputMode(type)}
  aria-required={required}
  aria-invalid={!valid}
  autoComplete={autoComplete}
/>

Jdeme dál, na orientační body.

Přidáváme orientační body, landmarks

Bez WAI-ARIA landmarks se zrakově znevýhodněný uživatel nemůže pohybovat cíleně jen na určitou oblast na stránce. Musí se proklikávat místy až přes stovky elementů, než se dostane, kam potřebuje.

U nás byly například problematické pásy s doporučením produktů ke koupi, které na přehledu objednávky obklopují seznam věcí v košíku z obou stran a tak zaberou uživateli dost času, než se dostane na cílené informace. Pokud vás to zajímá, pásy jsou vidět na prvním obrázku v tomto článku.

Pomohlo přidání orientačního bodu complementary na pás s doporučeními:

<div role="complementary" 
  aria-labelledby="review-upsell"></div>

Potíže s obsahem vkládaným na klientovi

Pro zajímavost: pro zlepšení rychlosti webu jsme od podzim začali načítat patičku stránky pomocí líného načtení. Bohužel to ale mělo negativní vliv na přístupnost, jelikož se v době, kdy se patička ještě nenačte, nezobrazí oblast contentInfo v seznamu oblastí.

Časem jsme líné načtení zrušili, obsah patičky se vkládá klientským JavaScriptem. Přesto se může stát, že oblast contentInfo uživateli zpočátku čtečka nenahlásí.

Na doporučení Romana Kabelky jsme proto do stránky přidali skrytou informaci o tom, že se některé kategorie či patička mohou načítat postupně:

<div aria-label="Data v kategoriích a patička se mohou načítat postupně"></div>  

Možná bychom vylepšili ještě to, aby měl roli alert a byl zaměřitelný z klávesnice (tj. tabindex=0). Text upozornění by se potom zobrazil i viditelně při průchodu Tabem - viz sekce „Reveal the Skip Link Only to Keyboard“ Users v článku „Keyboard Accessibility Tips Using HTML and CSS“.

Hlavní úpravy jsou tímto hotové. Pojďme se dále podívat, jak jsme přístupnost testovali.

Testování přístupnosti v Rohlíku

Hlavní profesionální testování, které přineslo seznam bodů ke zlepšení pro nás udělal pan Kabelka. Pro ověření, že implementované změny fungují, jsem se učila používat VoiceOver na macOS spolu s prohlížeči Safari i Chrome.

Martin Michálek ve svém článku „Testování přístupnosti webů“ hezky popisuje návod na použití odečítaček.

Pokud máte Mac, určitě doporučuji si projít i tutoriál, který nabízí přímo VoiceOver při prvním spuštění. Další detailně popsaný návod v angličtině je i například na WebAIM.org.

Tipy pro udržitelnost přístupnosti

Jak zajistit, aby se na přístupnost do budoucna nepřestalo myslet? Myslím, že dobrou cestou je dělat pravidelně školení i profesionální audity.

Zároveň si určit v týmu někoho, kdo bude přístupnost systematicky vylepšovat a připomínat kolegům, aby se na ni při vývoji nezapomnělo, občas zkusí projít web nějakým nástrojem i manuálně a ujistit se, že vše funguje, jak má.

Co se nám při práci na zlepšení přístupnosti osvědčilo a co ne?

Díky školením a vědomí, jak je naše služba dokáže někomu ulehčit život, mám dojem, že každý z týmu na přístupnost myslí více méně automaticky.

Udržovat dobrou přístupnost ale není jednoduché, kód se stále mění a vyvíjí a tím nám místy může mnoho věcí uniknout. Je proto potřeba se k přístupnosti vracet a testovat.

Například u sebe ale vidím interní testování jako úskalí. Za prvé jsem samouk začátečník a za druhé naši aplikaci znám natolik, že nejspíš trpím „provozní slepotou“ a určitě mohu přehlédnout, že je někde problém. Proto se určitě hodí i občasný profesionální audit.

Jaké jsou výsledky?

Když jsme implementovali první várku změn, dostali jsme několik pozitivním ohlasů například na Twitteru, ale hlavně nás hřál dobrý pocit, že jsme pomohli.

Co na to říkají lidi u nás ve firmě? Ti, kteří do problematiky přístupnosti víc vidí, tyto snahy oceňují. Místy je ale náročné přesvědčit ty, kteří se přístupností tolik nezabývají. Určitě je výzva toto povědomí rozšířit a přesvědčit kolegy brát přístupnost jako samozřejmost a ne jako komplikaci, která by se měla přehlížet. To je ale výzva ve všech firmách.

Komentáře

Váš názor? Vaše zkušenosti? Našli jste chybu?